Ekonomika

Mezi hlavní ekonomické aktivity na ostrově Mauritius patří textilie, cukr, cestovní ruch a finanční služby. Státní HDP je generováno cca 5% v zemědělství, přibližně 26% v průmyslu a přibližně 69% ve službách (obchod, finance, cestovní ruch, apod.).

Cukr byl v 70. letech minulého století hlavním vývozním artiklem ostrova. Vzhledem k tomu, že ceny cukru na světovém trhu trvale klesají a konkurenční tlak ze strany jiných zemí stoupá, usiluje se o různé diverzifikace. Textilie se tak staly další nejvýznamnější exportní komoditou.

Turistický průmysl se stále vyvíjí, například v roce 2007 sem přicestovalo zhruba 907 000 turistů, a jejich počet stále stoupá. Většina jich přijíždí z Francie, Velké Británie a z ostrova La Réunion. Do roku 2015 je v plánu přilákat na ostrov 2 milióny turistů ročně.

Jako budoucnost je na Mauritiu považována informační a komunikační technologie, ostrov je oblíbeným poskytovatelem outsourcingových služeb. Také offshore bankovnictví získává na ostrově stále na větším významu.

Stabilní politická situace na ostrově po získání nezávislosti umožnila ve velké míře vstup zahraničních investorů, kteří přinesli na Mauritius jeden z nejvyšších příjmů v Africe. V posledních letech byl ale hospodářský růst v důsledku přírodních katastrof a poklesu ceny cukru zpomalen, což vedlo k protestům převážně kreolského obyvatelstva.

Třtinový cukr, který se pěstuje na téměř 90% obdělávané půdy, je jedním z hlavních "zaměstnavatelů na ostrově", o když se podílí jen 2,2% na hrubém domácím produktu. Smlouva uzavřená s Evropskou unií zajišťuje zemědělcům dlouhodobé ceny, které jsou v poslední době 36% nad úrvoní cen na světových trzích. Tato výsada se ale v letech 2006 - 2015 postupně snižuje.

Také textilní průmysl se dostal pod tlak v důsledku omezených vývozních kvót. Republika se od dosažení nezávislosti v roce 1968 stala jedním z přibližně 25 států, který nemá armádu.

Bývalé vojenské letiště v jihovýchodní části ostrova bylo předěláno na civilní mezinárodní letiště, které bylo pojmenováno podle generálního guvernéra Seewoosagura Ramgoolama. Na letišti také sídlí státní letecká společnost Air Mauritius.

V září 2013 byl uveden do provozu nový terminál pro cestující. Má pět nástupních můstků a odbavuje cestující na 3 úrovních. Kapacita letiště se díky novostavbě zdvojnásobila, takže v budoucnu může ročně odbavit až 4,5 miliónu cestujících.

Politika

Mauritius je demokratický ostrovní stát, republika je členem britského Commonwealthu. Místní politický systém se tak podobá tomu britskému. Stát chrání každého obyvatele a garantuje občanská a lidská práva, včetně práva na svobodu projevu, svobodu vyznání a právo na získání soukromého majetku.

Republika má jednoho prezidenta, který je demokraticky jmenován na základě svobodných a tajných voleb v "National Assembly" (Národní shromáždění). Ministerského předsedu jmenuje prezident. Volby se konají každých 5 let.

Premiér si pak vybere svůj kabinet z National Assembly, stará se o zasedání kabinetu, které se zodpovídá shromáždění. Současným prezidentem je od roku 2012 Kailash Purryag, který je členem labouristické strany. Premiérem je Navinchandra Ramgoolama od roku 2005.

Národní shromáždění, které sídlí ve městě Port Louis, se skládá nejméně ze 62 a nejvíce ze 70 členů. Ti se volí každých 5 let v 21 volebních obvodech (angl. constituencies). Každý okres má tři zástupce, s výjimkou Rodriguesu, který má dva. Volební právo se vztahuje na všechny občany ve věku minimálně 18 let.